Zhodnocení celého dobrodružství

Osobně jsem se poprvé vrátil k jídlu z více důvodů. Zásadním důvodem je pokles váhy pod hranici, kterou jsem si stanovil o podstatně víc, než bych toleroval. Jedná se ale o důsledek, nikoliv příčinu.  Každý má nějaká zadní vrátka, bohužel nebyla dost velká. Ostatní kriteria šla ruku v ruce s tímto. Proč? Vícekrát jsem se nad tím zamýšlel, abych se tomu příště vyhnul a bylo to už naostro, protože 21 denní proces je něco co nechci opakovat mockrát. Až to bude za vámi, dáte mi za pravdu. Není to nic běžného a je opravdu dobré se pečlivě  připravit. Může vám to hodně pomoci každý den.

První přechod jsem absolvoval ve skoupině s Henri Monfortem v Čechách a všechno se zdálo být v pořádku, ale byli jsme na pokoji tři. Diskrétně řečeno, jednolůžkové pokoje jsou určitě výhodou, pokud vedle sebe nemáte osobu se kterou si skvěle ve všech směrech rozumíte. Celkem nás bylo 22. U mnoha lidí se ve velké míře projevovala nepřipravenost se vším všudy a nebyl jsem schopen to s nimi plně sdílet, ani jejich světské zájmy, názory, vyzařování „hrubé energie“, chování atd … . V nejbližším okolí hotelu byla spousta zbytečných opakujících se zvuků, které rušily čím dál víc a celkově prostředí bylo rušivé. 

Když vše sečtu od druhé poloviny procesu se místo stalo nevyhovujícím, rušivým a následně docházelo jen ke stagnaci a uzavření u mnoha přítomných. Velkou roli také hrál fakt, že jsem začínal proces přechodu po dlouhé cestě dost unaven a trochu s podváhou. Pokud bych provedl přechod napoprvé sám, bylo by to ještě podstatně horší a provedení v porovnání s tímto naprosto laické a nedostatečné. Dnes už vím, že se nemusí trpět, ani nesmyslně hladovět. To je podle mého zásadních pár věcí, které ovlivnily výsledek. Poslední měsíc před přechodem 21 denním procesem jsem přešel ze živé stravy, kdy jsem jedl dvakrát denně (ráno v 9 a večer v 17) na režim jídla jednou denně v poledne a to mi příliš nepřispělo, protože jsem více zhubl, má váha se stabilizovala až cca 14 dnů před přechodem a dost jsem se ze začátku přejídal. Hodně jsem ještě pracoval a žaludek se ozýval. Tělo si nestačilo zvyknout. Teprve nyní si uvědomuji, že jsem nebyl ani dostatečně schopen vnímat energii, pracovat s ní a příjmat jí. Pránu je třeba začít příjmat už alespoň měsíc předem, aby tělo poznalo co to je a naučilo se s ní pracovat a zároveň přejít ze živé stravy pouze na ovoce a zeleninu a jíst jen pokud máte hlad. Pak už jen upustit od jídla, protože už jíte třeba jen ze zvyku.... a je to.

Při přípravě bych zlepšil výdrž, určitě se hodí rotoped a pravidelný trénink i během procesu.  Poslední měsíc před zahájením procesu už je třeba odpočívat, neprovádět nic náročného, nepracovat s chemickými látkami, být hodně v přírodě a " naladit se a odevzdat se nejvyššímu principu ". To vše , ale s naprostou lehkostí a nadhledem. Být nad věcí je zásadní.

Pokud by se mi to do dnes nepovedlo - skupinový proces bych raději provedl v menší skupince vybraných duchovně založených lidí, kteří budou kvalitně připraveni. Budou mít i podobné zájmy. Přítomnost někoho pránického je plusem.

Dnes už také vím, že není potřeba 21 dnů, ale stačí 7. S jistotou po 10 dnech už víte, jak je to s Vámi. Není potřeba hladovět a nesmyslně se trápit. Stačí poslední měsíc ukončit živou stravu a jíst ovoce a zeleninu jen když máte opravdu hlad a jen takové množství, aby to stačilo. Zároveň při tom začít příjmat pránu a pak už jen vypustit jídlo, které třeba už jíte jen ze zvyku.

Vezměte si z tohoto popisu, co můžete. Z celého srdce vám všem moc přeji úspěšný přechod a snadnou přípravu. Pokud budete mít nějaké vhodné připomínky, napište mi na info@taprana.cz. Vydáte-li se tímto směrem, kvalita vašeho života získá nový, lepší rozměr. Je mnoho lidí, kteří chtějí, mají chuť, ale neví jak, bojí se a váhají. To je jen důkaz, že ještě nepřišla pravá chvíle. Naslouchejte intuici. Popsal jsem, co jsem mohl. Pevně věřím, že to je dostatečný impuls pro začátek a jeden z chybějících střípků Vaší skládanky. Vše je ověřená zkušenost, která mi funguje.  Veškeré informace jsou pravdivé a neslouží jako obecný návod. Je to popis vlastních zkušeností s podrobnějším popisem dílčích úseků přípravy.

Postřehy: Po prvním návratu přišel vlčí hlad, rozostřený intelekt a zhoršený zrak, je to normální? Intelekt se vrátí do normálu běžně do týdne, vlčí hlad přejde do dvou týdnů a zrak do 10 dnů. Není od věci chroupat mrkev, nepřetěžovat mozek a oči zbytečnostmi a jíst pravidelně raději 5 krát denně méně, než více.

Po vlčím hladu přijde vlčí chuť. Ta je větší bojovník než vlčí hlad. Do měsíce je pryč i vlčí chuť.

Voda bez chloru a přítomnost pránické osoby jsou dobrým pomocníkem na cestě přechodu.

…toť z mé strany vše.

" Největší neštěstí je, když člověk odchází do hrobu bez poznání "    (slova nejmenovaného jogína)

Jeden poznatek na závěr:

Od doby kdy k nám poprvé přijel Henry Monfort a trval na 21 denním procesu se vibrace naší planety "trochu" pohnuly. Proces přechodu na pránickou stravu se zkracuje. Na vlastní přechod stačí 8 dnů. Co to znamená ? Rozhodně ne to, že se po osmi dnech můžete zase nafutrovat s vědomím, že už jste na práně. Sám jsem si ověřil, že během těch osmi dnů poznáte, zda to naskočilo, nebo ne.  ( s rezervou do 10 dnů). Bez fyzické stravy bych byl alespoň 6 týdnů, abych si zkusil jak se mé tělo chová, zda hubne, má energii a je kratší spánek. Dále je to na vás.     

...a ještě zajímavost:

Vnímám zásadní posun někam dál, nový a lepší přístup ke všemu. Posunutí hranic a odbourání zcela fiktivních předsudků, které ve mne společnost a média tak pracně vybudovala. Došlo k rozšíření smyslů a vnímání, nápady chodí odjinud, řekněme zhora a jsou "čisté". Přesto však izolovaný přechod na pránickou stravu na základě laického rozhodnutí je zcela vytržený z kontextu a není šťastným řešením. Ve většině případů vede k přecitlivělosti včetně důsledků dlouhodobé hypoglykemie atd. V daném období tedy i k úplné změně chování a reakcím na okolní podněty, bohužel v negativním smyslu. ( " nekrmit, nedráždit ") Před samotným přechodem mohu velmi vřele doporučit veškerou literaturu skvělého spisovatele Valerie Sinelnikova. Ta Vám může hodně pomoci kvalitně uklidit tu spižírnu co nosíte na krku. Vedle přechodu na pránickou stravu existuje ještě něco, co celé téma prány strčí hravě do kapsy. Na samotnou pránu lze pak přejít lousknutím prstů, to je ale na jiné povídání.

Je dobré stále udržovat spojení, ona ta prána totiž maká i když jíte, záleží ovšem na tom, jak, co a kdy.

Tak čus na druhé straně :-) , čekám na vás !                                     

Honza

Používám odbouratelné prací prostředky? Jak důsledně třídím odpad a kolik ho produkuji? Kolik zasadím ročně stromů? Jsem laskavý ke všem živým bytostem? Musím opravdu tak často jezdit autem? Co dobrého jsem dnes udělal pro naší planetu? ... stačí jen začít.

info@taprana.cz